Kopírování a autorský zákon

Kopírování není krádež. Kopírováním vzniká kopie. Myšlenka autorských práv (lépe: kopírovacího monopolu) je v lidské historii slepou uličkou. Stovky generací se bez omezování kopírování obešly, dokonce na kopírování založili svůj úspěch. Kopírování kultury, vzdělanosti i vynálezů bylo vždy součástí přirozeného vývoje lidské společnosti. Z historického srovnání efektu zavedení institutu kopírovacího monopolu jasně plyne, že je brzdou rozvoje lidské společnosti. Zároveň je na licence nabalen neprůhledný systém různých licencí, vybíraných i za naprosto nepředstavitelné věci.

Autoři

Pirátské hnutí je i hnutím kulturním. Jedním z našich cílů je podporovat tvorbu autorů a umělců. Jenom si nemyslíme, že by vhodným prostředkem podpory byl zákaz kopírování,
který navíc podle současného zákona trvá ještě 70 let po smrti autora. K čemu mu jsou peníze? Zákaz kopírování pouze vytváří prostředí, kde má vydavatel monopol a kde jsou vybírány nesmyslné poplatky. Zdaleka neplatí, že by autoři vnímali kopírování jako něco, co je připravuje o peníze. Příkladem může být hudebnice Amanda Palmer a mnoho dalších.

Kopírování zabíjí hudbu! A štěňátka! Opravdu?

Již několik let nás kopírovací průmysl straší tím, že umírá. Bohužel se mu to ještě nepovedlo. Naopak, utěšeně přibývá na váze, přestože tvrdí opak. Z průzkumů vyplývá, že lidé stahující sdílenou hudbu jsou hudebními nadšenci, kteří utrácejí za hudbu víc než ostatní. Digitální kopie je pro umělce reklamou, která mu pomůže získat fanoušky a vydělat na speciálních edicích, koncertech nebo prodeji triček.